Čtyřčlenná jednotka rychlého nasazení z Finska po necelých třech letech hlásí návrat a hned s prvními tóny novinkové nahrávky není nejmenších pochyb, že i tento bude ve velkém stylu. Už předešlá učebnice moderního sypání – „Murderworks“ (2002) - měla potenciál tvořit z příbytků její posluchačů kůlničky na dříví a představovala jednu z možností, jak v grindcore dosáhnout hranice absolutního extrému. Překonání sebe sama za této konstelace se zdálo být takřka nemožné, leč stalo se.

Po industriálním intru zakončeném charakteristickým zvukem nabití brokovnice spouštějí ROTTEN SOUND naprosto zničující palbu moderního a nadsvětelně rychlého grindcore. Laťka extrémního projevu nastavena předchůdcem je opět o notný kus výše a několik prvních poslechů „Exit“ se stává nefalšovanou adrenalinovou zábavou. V těchto chvílích zapomenete na většinu svých oblíbených hudebních extrémistů, protože vám v porovnání s těmito Finy přijdou jako partička senilních fidlalů hrajících na zlaté svatbě starých rodičů.

Ingredience, ze kterých ROTTEN SOUND vaří svých 18 jedovatých lektvarů patří sice do poměrně omezeného grindového kredence, avšak způsob, s jakým s nimi nakládají se dá považovat za přinejmenším osobitý a specifický. Skladbám již tradičně dominují rychlé (často), rychlejší (ještě častěji) a zběsilá (ty úplně nejčastěji) tempa diktované bubenickým alchymistou Kai Hahtou (www.kaihahto.com), mimo jiné také vášnivým jazzmanem, které jsou zároveň i hlavním poznávacím znakem tvorby ROTTEN SOUND. Úspěšná snaha o maximální rytmickou variabilitu při zachování extrémního tempa je posluchačskou lahůdkou a zároveň tím nejpádnějším důkazem o výjimečnosti těchto Finů v rámci grindcoreové scény. Zdatným sekundantem jsou pak válcující kytary, jejichž ostrý zvuk doslova probodává sluchovody a dotváří dojem absolutního zvukového vyhlazení doprovázeného zlověstným řevem Kejio Niinimaaa („g“). Svůj díl „viny“ na tomto faktu nese nepochybně i charakteristický producentský rukopis znalce oboru Mieczko Talarczyka (R.I.P.), který se staral už i o zvuk „Murderworks“.

ROTTEN SOUND předvedli po všech stránkách znatelný posun vpřed a svůj žánr tak obohacují o další skvost, který dokáže fascinovat a maximálně pohltit svou přímočarostí a extrémností. Zachován zůstal jen krvavý odér táhnoucí se jejich existencí už od počátku. Sakra nechť mi nikdo netvrdí, že dělat bordel a zasloužit si přitom maximální respekt je jednoduché. Není totiž bordel jako bordel!